Říká se o něm leccos. Že ho postavili obři, že sloužil děsivým keltským rituálům, že se v něm prolívala krev i to, že mělo sloužit jako ochrana před zlem. Nikoliv však před nepřátelskými vojsky, jak by se na takový hrad slušelo a patřilo, ale před démonickými silami a takzvanými beztělci, kteří zde měli být navždy uzavřeni v pevných hradbách. Co k se na podivném místě v srdci Šumavy skutečně dělo, už se s největší pravděpodobností nikdy nedozvíme. Všechny stopy odvál čas, přírodní katastrofy, ale také lidská ruka a dost možná ta obří.
O obrech se tady mluvilo odnepaměti. I když verze o tom, že hradiště postavili Keltové, se jeví mnohem pravděpodobnější, variantě zásahu obří ruky nahrává hned několik skutečností. Nadmořská výška 980 metrů, na které stojí, z něj dělá nejvýše položené hradiště v Česku. Stojí na místě neblízko důležitým tepnám a na strategicky naprosto bezvýznamném místě. Proč? Měl snad Obří hrad něco ukrýt? Něco, čeho se lidé báli a jejich jediným přáním bylo mít to bezpečně ukryté daleko od jejich očí?
„Mnohé kopce byly z nějakých nám dnes neznámých důvodů považovány za vstupy do podsvětí říše mrtvých. Není vyloučeno, že takovým vstupem do jiného světa byl i Obří hrad, a proto také nikdy nebyl trvale osídlen, jak potvrzují dosavadní archeologické průzkumy," tvrdí přední český záhadolog Vladimír Liška s tím, že si je jist, že primárním účelem hradiště bylo chránit oblast před duchy a démony, ve které Keltové zarytě věřili.
Obrovský otazník visí i nad zánikem hradiště. Dnes z něj zbyly jen sutiny, které ponurému vrchu ještě přidávají na tísnivé atmosféře. Nenašly se žádné věrohodné důkazy, které by odkazovali k lidským počinům v místě, proto i zánik se spíše připisuje přírodě. Dodnes je vrch častým terčem blesků, dříve čelil zemětřesení i ukrutně silným vichřicím. Dokázala by však příroda v tuzemsku udělat z rozsáhlého hradiště takovou spoušť? Nebo je to dílem démonů, o jejichž existenci v místě se dříve nepochybovalo?
„Mnohé kopce byly z nějakých nám dnes neznámých důvodů považovány za vstupy do podsvětí říše mrtvých. Není vyloučeno, že takovým vstupem do jiného světa byl i Obří hrad, a proto také nikdy nebyl trvale osídlen, jak potvrzují dosavadní archeologické průzkumy," tvrdí přední český záhadolog Vladimír Liška s tím, že si je jist, že primárním účelem hradiště bylo chránit oblast před duchy a démony, ve které Keltové zarytě věřili.
Obrovský otazník visí i nad zánikem hradiště. Dnes z něj zbyly jen sutiny, které ponurému vrchu ještě přidávají na tísnivé atmosféře. Nenašly se žádné věrohodné důkazy, které by odkazovali k lidským počinům v místě, proto i zánik se spíše připisuje přírodě. Dodnes je vrch častým terčem blesků, dříve čelil zemětřesení i ukrutně silným vichřicím. Dokázala by však příroda v tuzemsku udělat z rozsáhlého hradiště takovou spoušť? Nebo je to dílem démonů, o jejichž existenci v místě se dříve nepochybovalo?
Fakta o Obřím hradu
- GPS: 49.105006° N, 13.592663° E
- Nadmořská výška 980 m
- Nejvýše položené hradiště v Čechách
- Celková plocha původního hradiště byla 2,6 ha
- Nebyl trvale osídlen
- Mohl sloužit jako posvátný prostor
- Příčina vzniku ani zániku není známa
- Zbytky valů hradiště byly objeveny až v roce 1926
- Odhad vzniku: 2. – 1. Stol. př. n. l.
- Reálné možnosti účelu: svatyně, úkryt pro rýžované zlato z nedaleké říčky Losenice
- Areál tvoří vnitřní akropole opevněná dvojitým pásem kamenných valů a předhradí obehnané dvoumetrovým širokým náspem
