Když se v roce 1991 z nevyprofilovaného Občanského fóra oštěpila Občanská demokratická strana, brzy se pod vedením Václava Klause změnila v sebejistou a úspěšnou politickou formaci. Ideové hodnoty postavené na osobní individualitě a angloamerickém konceptu tržní svobody kapitalismu byly nejen přitažlivé, ale zpočátku i ekonomicky úspěšné. Nepřekvapí, že Klausová vláda měla důvěru téměř tří čtvrtin voličů k tomu, aby prováděla transformaci socialistické ekonomiky i s nepříjemnými dopady, které to pro mnohé voliče znamenalo. Kde jsou ty doby...
V posledních letech ODS už plní jen úlohu užitečného pitomce v zájmu kmotrů. Přiznejme, že tento lidový a Topolánkem zavedený termín není ničím jiným, než jinou značkou pro organizovaný zločin, korupci a likvidaci právního státu. Kdysi suverénní strana se stala slouhou těch nejhorších, a tak se několik stovek jejích čestných a férových členů jen bezmocně rozhlíží na svých oblastních sněmech, jak slouhové kmotrů hlasují. Ostaně mnozí starostové za ODS se rozhodují, že novou kandidaturu ohlásí už jako nezávislí, nikoliv v barvách ODS. A je jim lhostejné, zda ODS povede Martin Kuba nebo Miroslava Němcová. Ani jeden není pro ODS přínosem, neboť ideje jsou pryč, důvěra občanů přišla vniveč a dvacetiletý symbol české pravice se změnil v symbol tunelismu, bezpráví a bezuzdné zlodějny, když poslední amnestie vyhlášená zcela změněným Klausem tomu nasadila tu pomyslnou, skutečně nevábnou, korunu.
Jistě se stále najdou voliči, kteří se tuto stranu opět pokusí posunou do lavic Poslanecké sněmovny. Někteří čeští voliči totiž trpí velkou politickou amnézií a úspěchy KSČM to už čtvrt století prokazují. Strana oficiálně prohlášena za zločineckou je skoro nezničitelná, strana užitečných pitomců resp. kmotrů a jejich organizovaného zločinu je na tom skoro podobně.
Otázkou dne je: Kde je česká pravice?
Strana TOP 09 se asi do Poslanecké sněmovny dostane. K pravicovému křídlu se hlásí také hnutí ANO podnikatele Babiše a jeho útok na přízeň voličů bude nepochybně masivní. Nově vzniklý „Úsvit přímé demokracie“ senátora Okamury prý plánuje spolupráci ( možná i sloučení) se zbytkem strany Věci Veřejné. Příliš velké naděje se tomuto seskupení ale nedávají. Středovou stranu, jakou je KDÚ-ČSL, bude lákat opakované angažmá ve vládní koalici s ČSSD a strana Zelených má naopak příliš málo nadějí na to, aby překročila pětiprocentní hranici na účast ve Sněmovně.
Přesto může dojít k překvapení. Není vyloučeno, že se voliči opět zkusí obměnit stávající Poslaneckou sněmovnu novými stranami bez ohledu na končící se trapný výsledek strany Věci veřejné a jejich odpadlíků ve straně LIDEM. Zda to povede ke zlepšení? To nikdo netuší. Ale silná vládnoucí strana či koalice musí mít i silnou opozici. Pokud takový princip demokracie není dodržen, pak zkušenosti hned z vedlejšího Maďarska ukazují, že demokracie je ve vážném ohrožení.
Co jiného, než naděje, nám voličům zbývá. Ať už jsme příznivci pravice nebo levice, naše volba by měla být uvážlivá. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny (a opravdu dojde??) a bude-li prezident republiky jednat bez zbytečného odkladu, čas na úvahu o možné volbě se rapidně zkrátí. Je proto dobré zamýšlet se již dnes, i kdyby volby měly být až v řádném termínu. Což není vůbec vyloučené.
